Setkání, které se mělo konat 5. dubna 2018 v 18 hod. v kavárně Druhý domov, se z důvodu konání paralelní akce Langer Abend der Kurzen Texten (v rámci Dnů německého jazyka/Olmützer Kulturtage) RUŠÍ!
Náhradní termín domluvíme koncem dubna co nejdříve a dáme včas vědět.
Děkujeme za pochopení
Team AS/RC
Institut umění hledá do svého týmu dobrovolníka/dobrovolnici pro výpomoc spojenou s pořádáním druhého ročníku překladatelské dílny ViceVersa.
Dílna umožňuje dvanácti zkušeným překladatelům z češtiny do němčiny a z němčiny do češtiny pracovat společně na předložených projektech, diskutovat o překladatelsky relevantních tématech a pracovně-politické situaci.
Dobrovolník se bude podílet na koordinaci programu dvanácti hostů a na jejich doprovodu v Praze.
Hledáme svědomitého jedince se zájmem o obor (ideálně studenta překladatelství, bohemistiky, germanistiky atp.), ale nebráníme se jakýmkoliv zájemcům.
Více informací: zde
út | 27. 3. | 18.00 hodin | DIVADLO HUDBY | VSTUP VOLNÝ
ekologický večer, pořádá Sluňákov
Toto byla ta bohatá a plodná rovina, již jsem znal, miloval a po níž jsem bolestivě toužil, čím déle jsem od ní byl odloučen; obklopena modravými vrcholky hor, takže na žádném místě nevznikal dojem neohraničenosti a opuštěnosti; s řekami a potoky, které líně plynou ve velkých obloucích a drobných záhybech, jako by je nikdy nemohlo omrzet svlažovat tuto vděčnou zem; s roztroušenými hustými háji, plnými přívětivého chládku; se štíhlými topoly podél bílých cest; (…) Je to jakýsi něžný smutek, co lze cítit z krajiny Hané, a přesto příslib požehnání.
Takto se vyznává ze své lásky k Hané hlavní hrdina stejnojmenné povídky, jejímž autorem je přední představitel rakouského naturalizmu Jakob Julius David. Tento autor se narodil roku 1859 v Hranicích na Moravě a k moravské zemi měl úzký vztah. Psal o ní ovšem německy. Jakob Julius David není jediným autorem německého jazyka, který svou rodnou Moravu a svůj vztah k ní vtělil do literatury, nýbrž takových textů, vyznávajících se v němčině z lásky k Moravě, je spousta – leč českému čtenáři jsou většinou zcela neznámy. Tyto texty jsou nepřístupné, protože napsané v cizím jazyce, kterému už dnes málokdo rozumí, ba mnohdy už české publikum ani neví, že ulicemi jeho města, krajinou, kterou dnes považuje za výlučně svoji, se zalíbením procházeli autoři německého rodného jazyka a psali o ní jako o své rodné zemi německy.
Ingeborg Fialová je literární historička, studovala germanistiku v Olomouci, poté odešla do exilu do SRN, kde byla v letech 1987–1992 odbornou asistentkou na univerzitě v Saarbrückenu. Po návratu do Olomouce se habilitovala prací o německém expresionismu, v roce 2003 byla jmenována profesorkou pro dějiny německé literatury. Byla dlouholetou vedoucí Katedry germanistiky FF UP v Olomouci, spolu s kolegy z katedry založila v roce 1997 „Arbeitsstelle für deutschmährische Literatur“ a v roce 2004 Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových.
Zdroj: http://www.muo.cz/kalendar/ingeborg-fialova-moravska-krajina-v-dilech-nemecke-literatury–1141/
| Středa 28. 3. / 17:00 |
Pořadatel: Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci
Místo konání: Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci, nám. Republiky 822/6, 772 00 Olomouc
První část přednáškového minicyklu Prof. PhDr. Ingeborg Fialové, Dr., z katedry germanistiky Univerzity Palackého. Sekce literárněhistorická.
Ve dnech 27. a 28. března 2018 se v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci uskuteční osmý ročník mezinárodního interdisciplinárního sympozia Umění a kultury střední Evropy. Tématem sympozia bude Rozpad Rakouska-Uherska a jeho důsledky pro středoevropské literatury a kultury.
Rok 2018 bude v některých oblastech střední Evropy probíhat ve znamení oslav stého výročí vzniku nástupnických států po skončení 1. světové války a rozpadu Rakouska-Uherska. Záměrem našeho sympozia bude nastavit optiku trochu subversivně a podívat se na tuto epochální změnu, která se ve střední Evropě odehrála, „bez fanfár a fanglí“: Co přinesla jednotlivým národním kulturám či jednotlivým spisovatelům, umělcům, filozofům a intelektuálům? Jak se promítla do umělecké tvorby tehdejších spisovatelů? Co znamenala pro existující středoevropské kulturní instituce (periodika, galerie, knihovny, umělecké spolky, univerzity ad.)? Jak se proměnily vztahy mezi přirozenými kulturními centry střední Evropy – Vídní, Prahou, Budapeští, Terstem, Záhřebem ad. – po té, co se staly součástí rozdílných (nově vzniklých) státních celků? Co znamenal rozpad rakousko-uherské monarchie pro jazykovou komunikaci v oblasti střední Evropy?
Zajímat nás bude rovněž umělecká reprezentace rozpadu Rakouska-Uherska (a jeho důsledků) v literatuře, ve filmu či výtvarném umění. Samozřejmě nám nepůjde pouze o rozpad státního útvaru, ale především o reprezentaci zanikajících hodnot, idejí či konvencí, které byly spojovány s existencí rakousko-uherského mocnářství, jak je zobrazil např. Joseph Roth ve svém slavném románu Pochod Radeckého.
Uvítáme oborovou divergentnost a budeme se těšit na pohled literárněhistorický, filozofický, lingvistický, sociologický, historický či politologický.
Zájemce o vystoupení na sympoziu prosíme, aby do 31. ledna 2018 poslali na níže uvedenou adresu tajemníka sympozia přihlášku a anotaci zamýšleného referátu (v rozsahu do 1200 znaků). Vystoupení referujícího v rámci sympozia by nemělo překročit 15 minut. V případě velkého počtu přihlášených bude zástupci pořadatelských institucí učiněn výběr ze zaslaných anotací. Přijetí či nepřijetí Vašeho příspěvku na sympozium Vám bude oznámeno tajemníkem sympozia nejpozději do 15. února 2018. Jednacím jazykem sympozia je čeština. Referáty, které zazní na sympoziu, budou zveřejněny v knižní publikaci.
Za pořadatelské instituce:
doc. Mgr. Miroslav Vepřek, Ph.D., vedoucí katedry bohemistiky FF UP v Olomouci
doc. PhDr. Jan Wiendl, Ph.D., ředitel Ústavu české literatury a literární vědy FF UK v Praze
prof. PaedDr. Michal Bauer, Ph.D., ředitel Ústavu bohemistiky FF JU v Českých Budějovicích
Ing. Pavel Janáček, Ph.D., ředitel Ústavu pro českou literaturu AV ČR
prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D., ředitel Moravské zemské knihovny v Brně
prof. PhDr. Ingeborg Fialová, vedoucí Rakouského centra Univerzity Palackého
Tajemník sympozia:
Mgr. Jiří Hrabal, Ph.D., katedra bohemistiky FF UP v Olomouci
e-mail: jiri.hrabal@upol.cz
https://strednievropa.webnode.cz/
Adresa: katedra bohemistiky, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, třída Svobody 26, 779 00 Olomouc, CZ
Autor nesmrtelného ostravského románu s názvem Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy je po smrti. Rodák ze Slezské Ostravy Ota Filip zemřel ve věku nedožitých 88 let v Bavorsku. V německé emigraci žil od roku 1974 a patřil nejen mezi přední představitele české exilové literatury, ale stal se i významným německy píšícím spisovatelem. Kulturní deník Ostravan.cz požádal o nekrolog literárního vědce Jana Kubicu z Univerzity Palackého v Olomouci, autora čtivé monografie Spisovatel Ota Filip (Větrné mlýny, Brno 2012).
Ota Filp při jednom z autorských čtení.
Foto: Nakladatelství Větrné mlýny
Domovem Oty Filipa bylo Bavorsko, nejprve Mnichov a později podalpské městečko Murnau. Tam se cítil dobře, rád ale jezdil do Čech i na Moravu, a hlavně domů do Slezské Ostravy. Jeho Ostraváci na něj nezapomněli a v roce 2010 mu tleskali v zaplněném sále Staré arény, kam přijel na festival Měsíc autorského čtení. A nadšeně naslouchali, jak čte ze svého Lojzka.
Filip už není mezi námi, vždycky se ale budeme těšit z jeho děl, v nichž s námi zůstávají všechna jeho alter ega jako Jan Haboň, Lojzek Lapáček, ale i autor sám jako hrdina nebo spíše antihrdina svých životopisů. Filipovou poslední knihou je Osmý čili nedokončený životopis, takže Devátý životopisuž si musí jeho čtenáři poskládat sami. Jde to, stačí se pořádně začíst do autorova díla.
S Otou Filipem jsem se seznámil při jeho přednáškách na Ostravské univerzitě začátkem května roku 1997. Čekal jsem, že bude přednášet o svém díle, ale Filip si vybíral témata, o nichž by podle něho měli něco vědět i ostravští studenti: „Česká literatura v nebezpečí provincionalismu.“ „Český exil.“ „Jak to bylo s germanizací české literatury po bitvě na Bílé hoře.“
Byl jsem vlastně napřed dost zklamaný, ta témata sice byla zajímavá, ale já měl tenkrát čerstvě načtené jeho první dva ostravské romány Cesta ke hřbitovu a Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy a těšil se, že se knihách dozvím více od samotného autora.
Filip byl srdečný a nenucený, při přednáškách strhl všechny svým zápalem, hovořil spatra, vtipně a zároveň věcně. Zajímavá fakta doplňoval vlastními dojmy a názory, občas připojil osobní zážitek. Na nezasvěceného rozhodně nepůsobil jako intelektuál, spíše jako pantáta v podvečer na zápraží, který si rád popovídá s omladinou. Pozorně jsme poslouchali a zároveň se dobře bavili.
Postupně mi docházelo, že Ota Filip takto nepřímo stejně vypráví hlavně o svých knihách, případně o svých novinových článcích a reportážích. Své profesní zaměření shrnul stručně a výstižně: „Ráno jsem novinářem, odpoledne spisovatelem a večer redaktorem.“ Podobným způsobem se také charakterizoval v rozhovoru s literární historičkou Renatou Cornejo v roce 2008: „Jsem teď zase česko-moravským spisovatelem, který žije v Bavorsku a také píše německy.“
V roce 1974 byl donucen v důsledku údajné protistátní činnosti, kvůli které byl odsouzen k osmnácti měsícům odnětí svobody, k vycestování do Spolkové republiky Německo. Na Západě se vedle vlastní novinářské a spisovatelské práce intenzivně věnoval jako lektor nakladatelství S. Fischer i české literatuře a zasloužil se mimo jiné o propagaci děl Ludvíka Vaculíka, Lenky Procházkové, Jana Trefulky, Ivana Binara, Ivy Procházkové či Jana Skácela.
V exilu napsal romány o svém dědečkovi, o Valdštýnovi a jeho první ženě Lukrecii, o podivném mistru převleků – hraběti Belecredovi z kavárny Slavia nebo o lásce Vasilije Kandinského a Gabriely Münterové. První, kdo četl rukopisy jeho nových románů, byla před třemi lety zesnulá manželka Marie.
Jako novinář i spisovatel se snažil o co největší objektivitu, proto ho neměli rádi názoroví extremisté. Ani na české, ani na německé straně hranice.
Předpoklady k takovému postoji měl totiž vrozené. Narodil se v roce 1930 na Slezské Ostravě do česko-polské rodiny a v roce 1939 musel kvůli otci přejít z české na německou školu. Kulturně a jazykově smíšené prostředí jej pak provázelo prakticky po celý život. Ota Filip chtěl být původně básníkem, poté sportovním reportérem, nakonec zjistil, že ho přitahuje vlastní psaní a komentování kulturního dění.
Ostrava se zamilovala především do Filipových próz z rodného města, tedy do Cesty ke hřbitovu z roku 1968, která získala Cenu města Ostravy, a posléze do románu Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy, podle něhož po sametové revoluci natočila Česká televize Ostrava úspěšný seriál.
Teď by ovšem měla televize k seriálu dotočit ještě epilog s názvem Nanebevstoupení Oty Filipa ze Slezské Ostravy.
Sehr geehrte Damen und Herren,
liebe Kollegen, liebe Ehemalige, liebe Freunde des ÖKF Prag,
im Zeitraum April-Dezember 2018 bieten wir wieder bezahlte Praktika für 2-3 Monate am Österreichischen Kulturforum Prag.
Bewerber sollten über einen Hauptwohnsitz in Österreich, Teamfähigkeit und Selbständigkeit sowie Deutsch- und Tschechischkenntnisse verfügen. Die PraktikantInnen erwartet die Mitarbeit an zahlreichen spannenden Projekten, wie z. B. Das Filmfest<https://www.facebook.com/dasfilmfest/>.
Bewerbungsschluss für Praktika mit Beginn ab Anfang April ist der 11.03.2018.
Kontakt für Rückfragen:
info@oekfprag.at<mailto:info@oekfprag.at> oder Tel. (+420) 257 090 584.
Die aktuelle Ausschreibung mit allen Infos und Anforderungen finden Sie im Anhang sowie auf unserer Webseite hier: http://www.oekfprag.at/uber-uns/praktikum/
Auf unserer Facebook-Seite gibt es auch einen Post mit einem Foto der Ausschreibung, den man teilen kann: https://www.facebook.com/rkfpraha
Wir wären Ihnen sehr dankbar, wenn Sie die Ausschreibung an mögliche Interessenten an Ihrer Hochschule, Ihrer Institution und in Ihrem Freundes- und Bekanntenkreis weiterleiten und ggf. über Ihre Kanäle (Newsletter, Webseiten, Facebook) bekannt machen könnten.
Mit Dank & herzlichen Grüßen aus Prag
Sarah Polewsky
Vor kurzem haben wir die Calls folgender Programme für das akademische Jahr 2018/2019 geöffnet (Direktlinks zu den Programmen):
Ernst Mach -Stipendium weltweit<https://grants.at/de/?=MjA5NjZfMjIxMzFfMg==>
Ernst Mach – Stipendium-Fachhochschule<https://grants.at/de/?=MjEwMTZfMjIxODJfMw==>
Franz Werfel-Stipendium <https://grants.at/de/?=MjEwNTRfMjIyMjJfMA==>
Richard Plaschka-Stipendium/postdoc<https://grants.at/de/?=MjA5NjhfMjIxMzNfMA==>
Richard Plaschka-Stipendium/praedoc<https://grants.at/de/?=MjA3MzZfMjE4OTlfMQ==>
Stipendien der Stipendienstiftung der Republik Österreich:
Undergraduates, Graduates und Postgraduates<https://grants.at/de/?=MjA2OTlfMjE4NjFfMg==>
Postdocs<https://grants.at/de/?=MjA4MjJfMjE5ODVfMQ==>
Masterstudien im Bereich Internationaler Beziehungen <https://grants.at/de/?=MjA3NTdfMjE5MjBfMA==>
Nähere Informationen zu den Programmen (Einreichtermine, Bewerbungsvoraussetzungen, Zielgruppe, Bewerbungslink) finden Sie in der Stipendiendatenbank www.grants.at<http://www.grants.at>.
Die Bewerbung ist auch über www.scholarships.at<http://www.scholarships.at> möglich.
Präsentation: ICM Stipendien NewOrleans 2017
Stipendienfolder Grants for Austria 2017
Weitere Materialien: https://oead.at/de/der-oead/downloads/
Nächster Einreichtermin für die angeführten Programme ist der 1.3. 2018.
