Přečtěte si rozhovor s prof. Ingeborg Fialovou

      Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Přečtěte si rozhovor s prof. Ingeborg Fialovou

Německý portál Bestreaders, který se soustředí na objevování neznámé a zapomenuté literatury, vedl rozhovor s prof. Ingeborg Fialovou z Katedry germanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a jedním ze zakladatelů Centra pro výzkum německé moravské literatury. V zajímavé rozhovoru se dočtete o regionální literatuře, o jazykovém a teritoriálním přístupu v literární vědě, o německé moravské literatuře aj. Celý rozhovor si můžete přečíst zde.

Výstava o Olomouci v Mnichově

      Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Výstava o Olomouci v Mnichově

Více informací na: http://www.sudetendeutsche-heimatpflege.de

Konference POST-UP projektu

      Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Konference POST-UP projektu

Ve dnech 22. – 23. ledna se koná konference „Podpora vytváření excelentních výzkumných týmů a intersektorální mobility na Univerzitě Palackého v Olomouci“. Tento projekt je zaměřený na systémovou celouniverzitní podporu vytváření excelentních týmů výzkumu a vývoje. V rámci této konference vystoupí také výkonný vedoucí Centra pro výzkum německé moravské literatury, Dr. Lukáš Motyčka, který je členem řešitelského týmu projektu a prosloví příspěvek o činnosti a cílech výzkumného centra. Bližší informace viz program konference a stránky projektu:

http://www.psup.cz/postup/uvodni-stranka/

Program

Rodný dům Charlese Sealsfielda v Popicích je opravený

      Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Rodný dům Charlese Sealsfielda v Popicích je opravený

Dílo Charlese Sealsfielda se dodnes těší popularitě, bylo a je překládáno do jiných jazyků, také do češtiny. V Rakousku a Německu existují dvě Sealsfieldovské společnosti, proběhlo několik mezinárodních odborných konferencí k životu a dílu Charlese Sealsfielda. V roce 2011 vzniklo občanské sdružení Popice Charlese Sealsfielda, které se aktivně podílelo na rekonstrukci rodného Sealsfieldova domu. Tento dům byl v roce 2013 za finanční podpory majitele objektu, p. Eduarda Haranta z Vídně renovován. V areálu rodného domu můžete navštívit muzeum Charlese Sealsfielda, knihovnu a expozici Národního parku Podyjí o přírodě v okolí Popic. Více na stránkách rodného domu Charlese Sealsfielda: http://www.sealsfield.cz/index.php?page=dum.

Oznámení

      Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Oznámení

S velikým smutkem oznamujeme, že dne 21. prosince 2013 zemřel dlouholetý spolupracovník Centra pro výzkum německé moravské literatury, drahý přítel a mentor, pan Diether Krywalski.

Spolupráce s nezávislým rádiem YPSILON

      Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Spolupráce s nezávislým rádiem YPSILON

Více informací zde.

Spolupráce Centra pro výzkum německé moravské literatury s Českým rozhlasem

      Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Spolupráce Centra pro výzkum německé moravské literatury s Českým rozhlasem

Všechny díly Toulek krajem i jiné pořady Českého rozhlasu, které vznikly ve spolupráci s členy Centra pro výzkum německé moravské literatury, je možné vyslechnout na stránkách Centra na zvláštní webové straně.

Členové Centra bádají v Literárním archivu v Marbachu

      Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Členové Centra bádají v Literárním archivu v Marbachu

Archiv v Marbachu (Das Deutsche Literaturarchiv Marbach) je největším německým literárním archivem, je spravován Německou společností Friedricha Schillera. Městečko Marbach ve spolkové zemi Baden-Württemberg je rodištěm tohoto velikána. S literaturou se zde tedy setkáte na každém kroku. Parku na Schillerově návrší dominuje vedle básníkovy sochy budova muzea. Nalézá se zde několik budov, vedle hlavní budovy archivu také Literární muzeum moderny (Literaturmuseum der Moderne) a zmíněný Collegienhaus, který lze označit z architektonického hlediska za podivuhodnou stavbu. Právě zde se nalézají ubytovací apartmány, které jsou k dispozici vědcům a stipendistům z celého světa. Sbírky archivu jsou obsáhlé, nabízejí návštěvníkům mnoho cenných materiálů. Určitě se vyplatí zavítat do Marbachu na více dní.

Marbašský archiv disponuje více než 1400 pozůstalostmi a je proto také vynikajícím zdrojem pro vědce z olomouckého Centra pro výzkum německé moravské literatury, obzvláště v případě právě probíhajícího průzkumu literární pozůstalosti olomouckého rodáka, spisovatele Franze Spundy (nar. 31. 12. 1889).

Franz Spunda zemřel 1. 7. 1963 ve Vídni. Jeho sestra Johanna, která žila ve Stuttgartu, předala bratrovu pozůstalost literárnímu archivu v blízkém Marbachu. Největší díl pozůstalosti se nachází v oddělení rukopisů (Handschriftenabteilung): obsahuje 10 kartonů publikovaných a nepublikovaných manuskriptů, dále Spundovu korespondenci, deníky aj. Pozůstalost je roztříděna tematicky a podle žánrů. Obzvláště cenným je čtrnáctistránkový náčrt nerealizovaného fantastického románu Das verlorene Paradies z roku 1915. Spunda publikoval svůj první text až v roce 1919, svůj první román Devachan až v roce 1921. Pozůstalost obsahuje také nejobsáhlejší Spundovo dílo, mnohosetstránkový román Platon, který byl teprve nedávno publikován v nakladatelství Pleroma. Velmi pozoruhodné jsou Spundovy eseje, z nichž většina nebyla publikována.

Vědecké setkání v Bad Kissingen

      Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Vědecké setkání v Bad Kissingen

Na setkání byly prosloveny následující příspěvky:

Ingeborg Fiala-Fürst: Heutiger Stand der Forschung um die deutschmährische Literatur.

Jörg Krappmann: Prolegomena zu einer jeder künftigen böhmisch-mährischen Literaturbetrachtung, die als Wissenschaft wird auftreten können.

Karsten Rinas: Sprachkritik aus dem böhmisch-deutschen Raum

Marie Krappmann: Welches „Slawisch“ sprechen die slawischen Figuren in den Werken deutscher Autoren böhmischer und mährischer Provenienz?

Jan Budňák (heute Masaryk-Universität Brünn): Alteritätsmodelle in Brünner Romanen vor und nach 1918

Alžběta Peštová: „Wir haben in Österreich keinen Naturalismus“ Philipp Langmann – ein Phänomen, das es nicht geben darf.

Martina Bartečková: Franz Spina

Milan Horňáček: Der Erste Weltkrieg als „Wandlung des    Deutschösterreichers zum Reichsdeutschen“. Zur Transformation des Narrativs der Ideen von 1914 im Kontext der deutschmährischen Literatur

Katja Kernjak: Über den Briefwechsel Friedrich Torberg – Hugo Haas

Program setkání

Pozvánka k poslechu rádia – Peter Härtling: Božena

      Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Pozvánka k poslechu rádia – Peter Härtling: Božena

Härtling je úzce spjat s Olomoucí, jako dítě zde během protektorátu bydlel. Město ovlivnilo silně jeho biografii a poetiku. Do olomouckého období se autor vrací v několika svých zásadních dílech a věnuje se především tématu (re-)konstrukce dějin, a to jak na privátní rovině, tak ve smyslu dějin společnosti. Peter Härtling několikrát do Olomouce zavítal a udržuje dodnes s členy olomoucké Katedry germanistiky přátelský kontakt.

Publikace Wissen durch Sprache? Historische und systematische Positionen

      Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Publikace Wissen durch Sprache? Historische und systematische Positionen

V německém nakladatelství Thelem vyšel sborník příspěvků z mezinárodní konference Jazyk jako organon poznání pořádané na Katedře germanistiky FF UP v Olomouci ve dnech 11.-13. března 2010. Ve sborníku vyšly také studie členů olomoucké Katedry germanistiky a Centra pro výzkum německé moravské literatury Milana Horňáčka a Ingeborg Fialové.

Více informací: http://www.tudpress.de/ThelemXTC2013/product_info.php?products_id=1384

Obsah

Pozvánka k poslechu Českého rozhlasu Olomouc

      Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Pozvánka k poslechu Českého rozhlasu Olomouc

V neděli 27. října 2013 mohou zájemci o kulturní dějiny německé a židovské Olomouce vyslechnout další pořad z cyklu Toulky německou Olomoucí na Českém rozhlase Olomouc. Tentokrát se režisér Tomáš Soldán a autor pořadu Lukáš Motyčka setkali s doc. Pavlem Maňákem, který bude vyprávět o olomoucké rodině Groagů, především o manželích Emanueli a Getrude Groagových, kteří bydleli na dnešní Mozartově ulici.