Dílo Charlese Sealsfielda se dodnes těší popularitě, bylo a je překládáno do jiných jazyků, také do češtiny. V Rakousku a Německu existují dvě Sealsfieldovské společnosti, proběhlo několik mezinárodních odborných konferencí k životu a dílu Charlese Sealsfielda. V roce 2011 vzniklo občanské sdružení Popice Charlese Sealsfielda, které se aktivně podílelo na rekonstrukci rodného Sealsfieldova domu. Tento dům byl v roce 2013 za finanční podpory majitele objektu, p. Eduarda Haranta z Vídně renovován. V areálu rodného domu můžete navštívit muzeum Charlese Sealsfielda, knihovnu a expozici Národního parku Podyjí o přírodě v okolí Popic. Více na stránkách rodného domu Charlese Sealsfielda: http://www.sealsfield.cz/index.php?page=dum.

Více informací zde.

Všechny díly Toulek krajem i jiné pořady Českého rozhlasu, které vznikly ve spolupráci s členy Centra pro výzkum německé moravské literatury, je možné vyslechnout na stránkách Centra na zvláštní webové straně.

Archiv v Marbachu (Das Deutsche Literaturarchiv Marbach) je největším německým literárním archivem, je spravován Německou společností Friedricha Schillera. Městečko Marbach ve spolkové zemi Baden-Württemberg je rodištěm tohoto velikána. S literaturou se zde tedy setkáte na každém kroku. Parku na Schillerově návrší dominuje vedle básníkovy sochy budova muzea. Nalézá se zde několik budov, vedle hlavní budovy archivu také Literární muzeum moderny (Literaturmuseum der Moderne) a zmíněný Collegienhaus, který lze označit z architektonického hlediska za podivuhodnou stavbu. Právě zde se nalézají ubytovací apartmány, které jsou k dispozici vědcům a stipendistům z celého světa. Sbírky archivu jsou obsáhlé, nabízejí návštěvníkům mnoho cenných materiálů. Určitě se vyplatí zavítat do Marbachu na více dní.

Marbašský archiv disponuje více než 1400 pozůstalostmi a je proto také vynikajícím zdrojem pro vědce z olomouckého Centra pro výzkum německé moravské literatury, obzvláště v případě právě probíhajícího průzkumu literární pozůstalosti olomouckého rodáka, spisovatele Franze Spundy (nar. 31. 12. 1889).

Franz Spunda zemřel 1. 7. 1963 ve Vídni. Jeho sestra Johanna, která žila ve Stuttgartu, předala bratrovu pozůstalost literárnímu archivu v blízkém Marbachu. Největší díl pozůstalosti se nachází v oddělení rukopisů (Handschriftenabteilung): obsahuje 10 kartonů publikovaných a nepublikovaných manuskriptů, dále Spundovu korespondenci, deníky aj. Pozůstalost je roztříděna tematicky a podle žánrů. Obzvláště cenným je čtrnáctistránkový náčrt nerealizovaného fantastického románu Das verlorene Paradies z roku 1915. Spunda publikoval svůj první text až v roce 1919, svůj první román Devachan až v roce 1921. Pozůstalost obsahuje také nejobsáhlejší Spundovo dílo, mnohosetstránkový román Platon, který byl teprve nedávno publikován v nakladatelství Pleroma. Velmi pozoruhodné jsou Spundovy eseje, z nichž většina nebyla publikována.

Na setkání byly prosloveny následující příspěvky:

Ingeborg Fiala-Fürst: Heutiger Stand der Forschung um die deutschmährische Literatur.

Jörg Krappmann: Prolegomena zu einer jeder künftigen böhmisch-mährischen Literaturbetrachtung, die als Wissenschaft wird auftreten können.

Karsten Rinas: Sprachkritik aus dem böhmisch-deutschen Raum

Marie Krappmann: Welches „Slawisch“ sprechen die slawischen Figuren in den Werken deutscher Autoren böhmischer und mährischer Provenienz?

Jan Budňák (heute Masaryk-Universität Brünn): Alteritätsmodelle in Brünner Romanen vor und nach 1918

Alžběta Peštová: „Wir haben in Österreich keinen Naturalismus“ Philipp Langmann – ein Phänomen, das es nicht geben darf.

Martina Bartečková: Franz Spina

Milan Horňáček: Der Erste Weltkrieg als „Wandlung des    Deutschösterreichers zum Reichsdeutschen“. Zur Transformation des Narrativs der Ideen von 1914 im Kontext der deutschmährischen Literatur

Katja Kernjak: Über den Briefwechsel Friedrich Torberg – Hugo Haas

Program setkání

Härtling je úzce spjat s Olomoucí, jako dítě zde během protektorátu bydlel. Město ovlivnilo silně jeho biografii a poetiku. Do olomouckého období se autor vrací v několika svých zásadních dílech a věnuje se především tématu (re-)konstrukce dějin, a to jak na privátní rovině, tak ve smyslu dějin společnosti. Peter Härtling několikrát do Olomouce zavítal a udržuje dodnes s členy olomoucké Katedry germanistiky přátelský kontakt.

Vyšlo nové číslo ročenky Stifter-Jahrbuch, kterou vydává v Mnichově Spolek Adalberta Stiftera. Publikace obsahuje také příspěvky členů Centra pro německou moravskou literaturu. Více na http://www.stifterverein.de/cz/home.html.

V německém nakladatelství Thelem vyšel sborník příspěvků z mezinárodní konference Jazyk jako organon poznání pořádané na Katedře germanistiky FF UP v Olomouci ve dnech 11.-13. března 2010. Ve sborníku vyšly také studie členů olomoucké Katedry germanistiky a Centra pro výzkum německé moravské literatury Milana Horňáčka a Ingeborg Fialové.

Více informací: http://www.tudpress.de/ThelemXTC2013/product_info.php?products_id=1384

Obsah

Centrum pro výzkum německé moravské literatury jsem objevila náhodou. V rámci stipendia jsem byla čtyři týdny v Olomouci, a když jsem navštívila Katedru germanistiky na FF UP, tak jsem objevila tento „skvost“. Byla jsem překvapena, kolik spisovatelů spadá do kategorie „německy moravský autor“ a kolik materiálu se v Centru za patnáct let jeho existence nashromáždilo. I když se tímto tématem přímo nezabývám, byly pro mne informace, které jsem návštěvou Centra a rozhovory s jejími členy získala, velmi přínosné. Studuji slavistiku ve Vídni a myslím si, že je důležité se zabývat také touto částí literární historie.

V Centru jsem se seznámila s kompetentními a ochotnými lidmi. Doporučuji návštěvu tohoto výzkumného pracoviště nejenom všem, kteří se tomuto tématu věnují, ale i těm, kteří mají obecně zájem o literaturu z území Čech a Moravy. Já samotná Centrum určitě zase navštívím, ať už s konkrétním vědeckým záměrem nebo bez něj.

Na podzim roku 2013 vychází nová publikace členky Centra pro výzkum německé literatury, Dr. Terezy Pavlíčkové, Die Entwicklung des Nationalitätenkonflikts in der Znaimer Presse 1850–1938. Publikace je autorčinou přepracovanou doktorskou prací, vychází jako 26. svazek Beiträge zur deutschmährischen Literatur Centra pro výzkum německé moravské literatury.