Moravská německá literatura I.
Střední a severní Morava a Slezsko prošly za staletí složitým národnostním vývojem, který vyústil v soužití česky a německy mluvících obyvatel této země. Až do roku 1945 vedle sebe a spolu žili, vzájemně se obohacovali i soupeřili. Po roce 1945 německá kultura a s ní i literatura mizí z povědomí a klade se důraz na českou kulturu.
Přesto po sobě Němci na Moravě zanechali velký literární odkaz, na nějž mnohdy navazovali i ve svém novém domově. S výjimkou několika odborníků však o těchto pokladech literární a dramatické tvorby věděli více lidé v Rakousku, Německu a Švýcarsku než u nás. Proto Český rozhlas Olomouc v roce 2009 navázal spolupráci s Katedrou germanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého, konkrétně s Centrem pro výzkum moravské německé literatury. Výsledkem spolupráce byla popularizace děl německy píšících autorů z Moravy a Slezska ve vysílání Českého rozhlasu formou dokumentů, literárních pásem a rozhlasových četeb. Díky tomu se mezi širokou veřejnost dostaly texty autorů, které byly do té doby téměř zapomenuty. Příkladem může být cyklus Málem zapomenuté čtení.
Ve spolupráci s vědci z olomoucké katedry germanistiky vzniklo jedenáct půlhodinových pořadů, které přiblížují život a dílo několika vybraných německy píšících básníků, prozaiků, dramatiků, ale také filozofů či umělců zabývajících se hudbou. Posluchači se tak seznamují kromě Jakoba Julia Davida také s dílem Marie von Ebner Eschenbach, Roberta Musila, Ericy Pedretti nebo třeba Huga Sonnenscheina, jemuž v době nedávno minulé vyšel v Čechách výbor z poezie.
Posluchači se tak stali svědky příběhů téměř poztrácených a nedoslovených, osudů nedožitých a podivně pokroucených odjakživa napjatými česko-německými vztahy. Nahlédnou díky rozhlasu do dob, kdy Olomouc ještě byla městem toliko německým, co moravským a seznámí se s osobnostmi, které utvářely dnes někam do podvědomí zasutého génia loci moravské části země. Osudy německy píšících literátů na Moravě jsou přitom často jako kraj sám, venkovsky drobné, štědré, ale také kruté.
Autorům a jejich postavám v rozhlasovém cyklu propůjčili své hlasy herci Petr Kubes, Jiřina Barášová, Josef Bartoň, Miroslav Hruška, Václav Bahník a mnozí další. Premiéru prvního dílu Málem zapomenutého čtení věnovaného literární Olomouci odvysílal Český rozhlas Olomouc v neděli 31. ledna 2010. Celý cyklus dramaturgicky připravil a režijně vede Tomáš Soldán.
Všechny tyto pořady vznikají v rámci grantu „Podpora vytváření excelentních výzkumných týmů a intersektorální mobility na Univerzitě Palackého v Olomouci“ (reg. č. CZ.1.07/2.3.00/30.0004).
Vy máte jedinečnou příležitost si poslechnout všechny díly Málem zapomenutého čtení prostřednictvím našeho internetového přehrávače:
Málem zapomenuté čtení – Olomouc literární
Málem zapomenuté čtení – Engelmannův kroužek
Málem zapomenuté čtení – Jakob Julius David
Málem zapomenuté čtení – Dějiny německého divadla v Olomouci
Málem zapomenuté čtení – Marie von Ebner-Eschenbach
Málem zapomenuté čtení – Peter Härtling a Olomouc
Málem zapomenuté čtení – Hugo Sonnenschein
Málem zapomenuté čtení – Robert Musil
Málem zapomenuté čtení – Erica Pedretti
Málem zapomenuté čtení – Olomouc literárně-hudební
Málem zapomenuté čtení – Ferdinand von Saar
Cyklus pěti medailonů o významných představitelích německojazyčné kultury Olomouce pod názvem Německá Olomouc připravil Český rozhlas Olomouc ve spolupráci s Centrem pro výzkum německé moravské literatury v roce 2011.
První medailon se věnuje osobnosti autora ve své době oblíbené knihy Město na řece Moravě, prozaikovi Juliu Krikovi. Jeho knihy jsou dodnes živou studnicí pro představu života národnostně rozdělené Olomouce přelomu 19. a 20. století. Druhé zastavení se věnuje zapomenutému filozofu Friedrichu Paterovi, autoru specifických úvah o teorii komiky. Friedrich Pater se pohyboval nejen v olomouckých intelektuálních kruzích, upozorňili na něj také např. F. X. Šalda či J. L. Fischer. Třetí s představovaných umělců je osobitý malíř duchovní věcnosti, Rudolf Michalik, který se také podílel na životě olomoucké antropozofické společnosti. Prostějovskému rodáku Maxi Zweigovi, který v Olomouci studoval a navázal dlouholetá přátelství, a jeho osobité literární autobiografii se věnuje čtvrtý díl cyklu. Závěrečný díl se věnuje osudu subtilní básnířky ze Zábřehu Gertrudy Groag, autorky veršů, které vznikaly za internace v koncentračním táboře Terezín.
Pořady připravili členové olomouckého Centra pro výzkum německé moravské literatury Veronika Opletalová, Lukáš Motyčka a David Voda a poslechnout si je můžete zde:
Německá Olomouc 1 – Julius Krick
Německá Olomouc 2 – Friedrich Pater
Německá Olomouc 3 – Rudolf Michalík
Německá Olomouc 4 – Max Zweig
Německá Olomouc 5 – Gertrude Groag
_
V rámci Roku německého jazyka představila také stanice Vltava v roce 2011 v pěti medailonech německojazyčné básníky z Olomouce.
První díl medailonů je věnován osobnosti Josepha C. von Wiesera, předního zástupce druhé generace olomoucké básnické školy, uskupení žáků a učitelů olomoucké univerzity ve 20. až 40. letech 19. století.
Medailon č. 2 se obrací k dílu Andrease Ludwiga Jeittelese, který reprezentuje nejen politickou lyrickou tvorbu 30. a 40. let. Jeho tvorba – Jeitteles publikoval pod pseudonymem Justus Frey – reaguje na revoluční dění roku 1848, nalézáme v ní také intimní a společenskokritické tóny.
Třetím portrétovaným německojazyčným básníkem z Olomouce je Adolf Brecher, člen mužského spolku Šlaráfie. V tomto spolku šprýmařů a vtipálků se sešli intelektuálové, kteří pěstovali družné přátelství a humor. Adolf Brecher, člen významné rodiny moravských Židů, publikoval svoji šlarafovskou lyriku pod humorným pseudonymem rytíř Kax Nevyčerpatelný.
Čtvrtý díl cyklu se věnuje olomouckému rodáku Paulu Engelmannovi, který se proslavil především jako architekt a filozof. Zastavení připomene jak blízký vztah Engelmanna s filozofem Ludwigem Wittgensteinem, jenž byl jako voják zavát v první světové válce do Olomouce, tak odraz tohoto přátelství v Engelmannově poezii.
Poslední pátý medailon přináší krátký vhled do pozoruhodného básnického díla jednoho z posledních autorů německého jazyka spjatých těsně s městem Olomouc. Poezie židovského básníka Vlastimila Artura Poláka nabízí silné obrazy a obsahy (básník prošel Terezínem a byl diskriminován během socializmu) a je poutavá také experimenty se slovem.
Pro rozhlas připravil a slovem provází Lukáš Motyčka. Režie Michal Bureš. Účinkují Nika Brettschneiderová a Václav Bahník. Připravil ČRo Olomouc v roce 2011. Poslechnout si je můžete zde:
Olomoučtí němečtí básníci – Joseph Conrad von Wieser
Olomoučtí němečtí básníci – Andreas Ludwig Jeitteles
Olomoučtí němečtí básníci – Adolf Brecher
Olomoučtí němečtí básníci – Paul Engelmann
Olomoučtí němečtí básníci – Vlastimil Artur Polák
Franz Spunda – z Moravy na horu Athos a zpátky
Možná vám připadá, že je to pouť hodně daleká a že na ni půlhodina nemůže stačit. Věřte ale, že rozhlas to umí a dokáže a že nás čeká nejen cesta z místa na místo, ale taky z jedné epochy do druhé. Ocitneme se totiž v časech, kdy Olomouc byla městem nejen českým, ale také německým a židovským. Zkrátka a dobře takovým, jaké je znal i Franz Spunda, olomoucký německy píšící prozaik. Jeho portrét nazvaný „Z Moravy na horu Athos a zpátky“ připravil Lukáš Motyčka z katedry germanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého. V režii Michala Bureše účinkují Jaroslav Krejčí a Miroslav Hruška. Pořad byl natočen a premiérován v roce 2011 a poslechnout si ho můžete zde:
Franz Spunda – Z Moravy na horu Athos a zpátky
Profesor Ludvík Václavek jubilující
Nestor české germanistiky, prof. Ludvík E. Václavek, oslavil v 28. dubna 2011 osmdesát roků. U příležitosti těchto narozenin připravili Český rozhlas Olomouc a Katedra germanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci rozhlasové ohlédnutí za klikatým životem a kariérou osobnosti české vědy, jež byla oceněna roku 2003 Herderovou cenou.
Ludvík Václavek se narodil v Olomouci a strávil v tomto městě, jehož kultura byla do konce 2. světové války tvořena složkou českou, německou a židovskou, nejen dětství a mládí, ale s malými pauzami celý svůj inspirativní život. V 50. letech studoval na obnovené Filozofické fakultě olomoucké univerzity. Záhy se etabloval jako germanista a historik. Neúspěch obrodných tendencí na konci 60. let a následující normalizace znamenaly pro svobodomyslného Václavka, který ke konci 60. let zastával funkci vedoucího katedry germanistiky a anglistiky, perzekuci. V 70. a 80. letech byl zbaven možnosti vědecky a pedagogicky působit, své vědecké práce vydával pod jmény svých kolegů. V univerzitní knihovně, kam za ním ovšem přicházeli odvážní kolegové a studenti na konzultace, nezahálel. Studoval a překládal. Mnohé ze svých prací z těchto let vydal prof. Václavek až po roce 1989. Sametová revoluce umožnila Václavkův návrat na Katedru germanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého. V prvních porevolučních letech zastával Václavek post děkana Filozofické fakulty a zasloužil se o založení vědeckého Centra pro výzkum německé moravské literatury. Portrét jedné z nejvýraznějších osobností současné germanistiky připravili do vltavských Schůzek s literaturou a do olomouckých Toulek krajem Lukáš Motyčka a Jan Sulovský.
Poslechnout si jej můžete zde:
Profesor Ludvík Václavek jubilující
Toulky krajem zvou na literární procházky německou Olomoucí
Chcete se vrátit o desítky let zpátky a vypravit se na literární procházky německou Olomoucí? Pak vám nabízíme povídání s editory stejnojmenné knihy Lukášem Motyčkou a Veronikou Opletalovou. O vznik publikace se zasloužilo Centrum pro výzkum moravské německé literatury při Katedře germanistiky Univerzity Palackého v Olomouci. Pořad si můžete poslechnout zde:
Literární procházky německou Olomoucí
Toulky německou literární Olomoucí 1 – Palachovo náměstí
Toulky německou literární Olomoucí 2 – Bývalá židovská čtvrť
Toulky německou literární Olomoucí 3 – Pasáž z Horního náměstí
Toulky německou literární Olomoucí 4 – Javořičská ulice
Toulky německou literární Olomoucí 5 – vila v Mozartově ulici
Toulky německou literární Olomoucí 6 – Svatý Kopeček a romantická básnická škola
Toulky německou literární Olomoucí 7 – Franz Špunda
Toulky německou literární Olomoucí 8 – Německé olomoucké divadlo
Toulky německou literární Olomoucí 9 – Gustav Mahler a Olomouc
Toulky německou literární Olomoucí 10 – Fara kostela sv. Michala
Toulky německou literární Olomoucí 11 – Fritz Pater a teorie komična
Toulky německou literární Olomoucí 12 – Edmumd Husserl
Toulky německou literární Olomoucí 13 – Max Zweig
Toulky německou literární Olomoucí 14 – Olomoucká radnice
Toulky německou literární Olomoucí 15 – Dům U Koníčka
Eugen Schick: Z tichých uliček
V rubrice „Stránky na dobrou noc“ výběr z povídek brněnského německy píšícího autora Eugena Schicka. V úpravě Michala Bureše a v režii Tomáše Soldána účinkuje Jan Fišar. Autorem překladu je člen Centra pro výzkum německé moravské literatury Ctirad Sedlák. Vysíláno: 27. – 31. března 2014, Český rozhlas 3 Vltava
Eugen Schick: Z tichých uliček 1
Eugen Schick: Z tichých uliček 2
Eugen Schick: Z tichých uliček 3
Vlastimil Artur Polák
Německy píšící olomoucký básník židovského původu Vlastimil Artur Polák (1914 Úsov – 1990 Olomouc) by oslavil v dubnu sto let. Na osobnost a dílo tohoto zajímavého autora upozornily Schůzky s literaturou. Režie Tomáš Soldán. Pořad připravil Lukáš Motyčka z Centra pro výzkum německé moravské literatury v Olomouci. Vysíláno: 6. dubna 2014.
Dvě tváře Vlastimila Artura Poláka
Německé pověsti z moravských hor
Zájemci o německou literární kulturu z Moravy mohli vyslechnout ve Čtení na dobrou noc pořad Německé pověsti z moravských hor, úpravy několika legend a pověstí ze severní Moravy, z oblastí Moravské Třebové, Šumperska a Novolosinska. Režie Michal Bureš. Pořad pro rozhlas připravil a texty přeložil Lukáš Motyčka. Vysíláno: 15.-17. dubna 2014 v 22:45 hod. na stanici ČRo 3 Vltava.
Německé pověsti z moravských hor 1
Německé pověsti z moravských hor 2
Německé pověsti z moravských hor 3
Jan Alexius Eckberger: Příspěvky k charakteristice a poznání hlavního města a pohraniční pevnosti Olomouce
Četba z pojednání nepostrádajícího humor a nadhled. O životě v Olomouci před dvěma sty lety. V režii Michala Bureše účinkuje Petr Pelzer. Vysíláno: 2.- 6. 6. 2014.
Příspěvky k charakteristice a poznání hlavního města a pohraniční pevnosti Olomouce 1/5
Příspěvky k charakteristice a poznání hlavního města a pohraniční pevnosti Olomouce 2/5
Příspěvky k charakteristice a poznání hlavního města a pohraniční pevnosti Olomouce 3/5
Příspěvky k charakteristice a poznání hlavního města a pohraniční pevnosti Olomouce 4/5
Příspěvky k charakteristice a poznání hlavního města a pohraniční pevnosti Olomouce 5/5
______________________________________________________________________________________
Činnost a publikace Centra pro výzkum německé moravské literatury jsou pravidelně zmiňovány a recenzovány v předních tuzemských i zahraničních vědeckých orgánech.
2022
Podcast Germanist.cz: Ingeborg Fialová: Warum lohnt es sich, Deutsch zu verstehen?
2019
Článek: Die Suche führt nach Olmütz. LandesEcho. červenec 2019.
2017
Článek k rozhovoru pro ORF Radio Burgenland: Böhmaklování podle Veroniky Opletalové. červen 2017.
Článek: Germanisté představili novou publikaci v Olomouci i ve Vídni. UP Žurnál. červen 2017.
Článek: Hans Haider: Deutsch-böhmische Mischkulanzen. Wiener Zeitung. květen 2017.
2016
2015
2014
Recenze od Joachim Mols na Germanoslavica (2/2013) unter: http://www.bestreaders.de/fr/artikelansicht/article/germanoslavica-deutschmaehrische-literatur-heft-22013.html
2013
Germanistka Ingeborg Fialová. Odvysíláno dne 21. 5. 2013 (pořad Větrník), Český rozhlas Olomouc
Lukáš Neumann: Literární procházky prezentují to nejkvalitnější z kulturní německé Olomouce [rozhovor s V. Opletalovou a L. Motyčkou]. In: KROK 11 (2013) č. 1, s. 42–45.
Getraud Heinzmann: Olmütz‘ literarischer Reichtum [recenze na Literární procházky německou Olomoucí]. In: Der Ackermann. Mitteilungsblatt der Ackermann-Gemeinde 64 (April–Juni 2013), s. 8.
Rudolf Grulich: Die Palacký-Universität in Olmütz erforscht die deutschmährische Literatur. In: Sudetendeutsche Post (Linz) 10 (2013).
Julius Bittmann: Szenen aus dem schlesischen Volksleben. Erzählungen des Schriftstellers Ernst Wolfgang Freißlers wurden wiederentdeckt. In: Schlesischer Kulturspiegel 48 (2013), s. 13.
Rudolf Grulich: Die Palacký-Universität in Olmütz erforscht die deutschmährische Literatur [recenze na Literární procházky německou Olomoucí]. In: Olmützer Blätter 61 (2013), č. 3/4, s. 37–38.
Rudolf Grulich: Literarische Wanderungen durch Olmütz [recenze na Literární procházky německou Olomoucí]. In: Sudetendeutsche Zeitung, 12. 4. 2013, s. 9.
Švýcarský velvyslanec teplé jaro nepřivezl. In: Žurnál UP, 2. 4. 2013, s. 3.
Martin C. Putna: Z hlubin sudetských [zmínka o Literární procházky německou Olomoucí]. In: Lidové noviny, 13. 2. 2013, s. 8.
Veronika Opletalová: Stiftungslehrstühle des BKM in Ost- und Mitteleuropa. Wissenschaftliche Tagung in Olomouc, 11. April 2013. In: Aussiger Beiträge 7 (2013), s. 291–292.
Recenze od Jarmila Jehličková na: Literární procházky německou Olomoucí/Literarische Wanderungen durch das deutsche Olmütz. In: Aussiger Beiträge 7 (2013), s. 268.
2012
Pořad Erinnerungsraum Mähren od Detlefa Berentzena na vlnách německého rádia SWR2
Marek Bohuš: Německy se mi dobře píše [rozhovor s Veronikou Opletalovou, spoluautorkou Literárních procházek německou Olomoucí]. In: Zpravodaj obce Hlubočky 14 (2012) č. 6, s. 12–13 (http://www.hlubocky.eu/nemecky-se-mi-dobre-pise/).
Kulturarbeit und Völkerverständigung. In: Landeszeitung, 27. listopad 2012, s. 3.
Pět roků německých procházek Olomoucí [o publikaci Literární procházky německou Olomoucí]. In: Žurnál UP, 8. 10. 2012, s. 5.
Spolupráce Centra s německým rozhlasem. In: Žurnál UP, 27. duben 2012, s. 3.
O Katedře germanistiky v německém rádiu. In: Žurnál UP, 17. únor 2012, s. 2.
Recenze od Wolf-Georg Zaddach na: Literární procházky německou Olomoucí/Literarische Wanderungen durch das deutsche Olmütz. In: brücken NF 20 (2012), s. 405–406.
Recenze od Tereza Pavlíčková na: brücken. Germanistisches Jahrbuch Tschechien-Slowakei NF 18 (2010). In: Aussiger Beiträge 6 (2012), s. 265–269.
Recenze od Renata Cornejo na: Ingeborg Fiala-Fürst: Kurze Geschichte der deutschmährischen Literatur. In: Aussiger Beiträge 6 (2012), s. 269–270.
Zpráva od Veroniky Opletalové z Konference Svazu germanistů České Republiky v Olomouci in: Aussiger Beiträge 6 (2012), s. 304–305.
2011
Oslava narozenin prof. Ingeborg Fialové aneb „Es lilet“. In: Žurnál UP, 2. 12. 2011, s. 6.
Německý rozhlas natáčel na UP. In: Žurnál UP, 4. listopad 2011, s. 2.
Čestný doktorát Univerzity Palackého obdržel významný lingvista Prof. Helmut Glück. In: Žurnál UP, 30. 9. 2011, s. 1, 5, 9.
Univerzitu navštívil velvyslanec Spolkové republiky Německo. In: Žurnál UP, 16. 9. 2011, s. 9.
Veronika Opletalová: Obrazem: Oslava narozenin profesora Ludvíka Václavka. In: Žurnál UP, 3. 6. 2011, s. 4.
Jaroslav Macháček: Panu profesoru PhDr. Ludvíku Václavkovi, CSc. In: Žurnál UP, 6. 5. 2011, s. 7.
Ludvík Václavek na vlnách Českého rozhlasu. In: Žurnál UP, 22. duben 2011, s. 4.
Olomoučtí germanisté spolupracují na rozhlasovém projektu. In: Žurnál UP, 11. 2. 2011, s. 3.
Ingeborg Fialová: O němčině jako o jazyku vědy. Diskuze mezi německými vědci a politiky. In: Žurnál UP, 28. 1. 2011, s. 3, 4.
2010
Prestižní ocenění pro Katedru germanistiky. In: Žurnál UP, 5. listopad 2010, s. 1, 6.
Christian Zillner [zmínka o Lexikon deutschmährischer Autoren]. In: Visa complete č. 2 (2010).
Prestižní ocenění. In: Žurnál UP, 28. květen 2010, s. 1, 10.
Seminář tvůrčího psaní a autorské čtení spisovatelky Ursuly Haas. In: Žurnál UP, 2. 4. 2010, s. 2.
Málem zapomenuté čtení. In: Žurnál UP, 19. 2. 2010, s. 5.
2009
Recenze na Geschichte der deutschsprachigen Literatur des Mittelalters… in: Die Künstlergilde č. 3 (2009).
2008
Schreiben Sie Deutsch? In: Žurnál UP, 3. říjen 2008, s. 5.
Germanisté budou spolupracovat s Rakouskou akademií věd. In: Žurnál UP, 8. únor 2008, s. 3.
Jelko Peters: Lexikon deutschmährischer Autoren. In: Germanistik. Internationales Referentenorgan mit bibliographischen Hinweisen 49 (2008) č. 3–4, s. 727.
2007
Prezentace publikací Katedry germanistiky. In: Žurnál UP, 18. květen, 2007, s. 7.
Sprache im Donauraum. In: Landeszeitung, 9. březen 2007, s. 4.
2005
Hans Dieter Zimmermann: Literární průvodce Prahou bez Čechů [zmínka o Literatur unter dem Hakenkreuz]. In: Lidové noviny, 16. 8. 2005, s. 15.
Frank Rutger: Die nachdenklichen Söhne eines zerrissenen Landes. In: Süddeutsche Zeitung, 27. 7. 2005, s. 14.
Recenze od Dieter Wilde na: Peter Becher a Ingeborg Fiala-Fürst (eds.): Literatur unter dem Hakenkreuz. Böhmen und Mähren 1938–1945. In: Bohemia 46 (2005) s. 502–505.
2004
Olmütz: Buch und Plakatkunst. In: West-Ost-Journal 10 (2004) č. 3, s. 1.
Ute Flögel: Literarischer Erinnerungsraum Mähren. In: Sudetendeutsche Zeitung, Volksbote, 21. 5. 2004, s. 9.
Ute Flögel: Erinnerungsraum Mähren. In: Deutscher Ostdienst 46 (2004) č. 7, s. 30.
Recenze od Steffen Höhne na: Fiala-Fürst a Jörg Krappmann (eds.): Lexikon der deutschmährischen Autoren. In: brücken – Germanistisches Jahrbuch TSCHECHIEN SLOWAKEI 12 (2004), s. 347–352.
Recenze od Michel Reffet na: Ingeborg Fiala-Fürst a Jörg Krappmann (eds.): Lexikon deutschmährischer Autoren. In: Stifter Jahrbuch NF 18 (2004), s. 197f.
Recenze od Marie Bretlová na: Ingeborg Fiala-Fürst a Jörg Krappmann (eds.): Lexikon deutschmährischer Autoren. In: Germanoslavica 10 (2004) č. 1, s. 85f.
2003
Alena Wagnerová: Mährens Rückkehr nach Europa [o Lexikon deutschmährischer Autoren]. In: Neue Zürcher Zeitung (Internationale Ausgabe), 13. 11. 2003, s. 35.
Recenze od Peter Stachel na: Beiträge zur deutschsprachigen Literatur in Tschechien a na Deutschböhmische Literatur. http://www.kakanien.ac.at/rez/PStachel3.pdf
Hans Otto Horch: „Mährischen Volkes Weisen“. Das Olmützer „Lexikon deutschmährischer Autoren“. In: Aschkenas. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der Juden 13 (2003) č. 2, s. 531–534.
Recenze od Václav Maidl na: Lucy Topoľská a Ludvík Václavek: Beiträge zur deutschsprachigen Literatur in Tschechien. In: Bohemia 44 (2003) s. 293–295.
Recenze od Zdeněk Mareček na: Lexikon deutschmährischer Autoren. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity R 8 (2003), s. 305–307.
2002
Ingeborg Fiala-Fürst a Jörg Krappmann: Deutschmährische Literatur als Forschungsgegenstand. In: Bohemia 43 (2002) s. 142–149.
Recenze od Stefan Zwicker na: Peter Becher a Ingeborg Fiala-Fürst (eds.): Literatur unter dem Hakenkreuz. Böhmen und Mähren 1938–1945. In: Bohemia 43 (2002), s. 224–226.
Recenze od Marie Bretlová na: Ingeborg Fiala-Fürst (ed.): Deutschböhmische Literatur. In: Germanoslavica 9 (2002) č. 1, s. 96–99.
2001
Recenze od Antonín Měšťan na: Ingeborg Fiala-Fürst a Lucie Ceralová (eds.): Goethe in Olmütz. In: Germanoslavica 8 (2001) č. 1, s. 119f.
1999
Ivana Pustějovská: Olomoučtí germanisté. Moravská německá literatura má také místo na mapě dějin. In: Mladá fronta Dnes, 24. 4. 1999.
Ivana Pustějovská: Härtling. Všechny, na něž vzpomínám, jsem si v jejich skutečnosti vymyslel [recenze překladu románu Herzwand / Srdeční stěna do češtiny od Lucy Topol’ské]. In: Mladá fronta Dnes, 24. 3. 1999.