Centrum pro výzkum německé moravské literatury FF UP ve spolupráci s časopisem Krok a Spolkem pro německý jazyk (Verein Deutsche Sprache) vyhlašuje soutěž pro studenty středních škol o nejlepší esej na téma Německý jazyk a kultura na Moravě a ve Slezsku. Uzávěrka soutěže je 31. 7. 2013. Esej v českém jazyce o délce 4-6 NS zasílejte na adresu neumann@vkol.cz.
Další údaje (ceny, porota) naleznete zde.
V nakladatelství Böhlau vyšla vědecká publikace Johannes Urzidil (1896–1970). Ein ‚hinternationaler‘ Schriftsteller zwischen Böhmen und New York, která mapuje ve více než 30 vědeckých příspěvcích život a dílo známého představitele německy psané literatury z Prahy.
Bližší informace zde.
Bližší informace zde.
Oslavy pokračovaly 11. dubna seminářem a následnou diskuzí o činnosti nadačních profesorů pro německou kulturu ve střední a východní Evropě. Své příspěvky proslovili vedle olomouckého nadačního profesora Jörga Krappmanna také Gerhard Seewann z maďarské Pécse a Andras Balogh z univerzity v rumunské Kluji.
Proslov nadačního profesora doc. Jörga Krappmanna
Deutschland seit 20 Jahren Partner des tschechischen Hochschulwesen
Nadační profesura pro výzkum německé literatury z Moravy a Čech byla zřízena na Univerzitě Palackého v roce 2003 Ministerstvem kultury Spolkové republiky Německo v rámci podpory institucí věnujících se péči o německou kulturu ve středoevropském regionu. Olomoucká profesura byla první nadační profesurou mimo území Spolkové republiky. Spolková vláda podpořila vznik této instituce celkovou částkou ca. 8 mil. Kč v prvních pěti letech s tím, že její další existenci zajistí hostitelská univerzita či některá z jejich fakult. Nadační profesura, jejíž umístění právě na UP v Olomouci bylo i vyjádřením uznání práci, která tu byla péči o německou kulturu již věnována v Centru pro výzkum moravské německé literatury při Katedře germanistiky FF UP, se stala součástí Katedry germanistiky; nadační profesor, jímž se stal Prof. Dr. Joerg Krappmann, se jako jeden z vědeckých vedoucích Centra pro výzkum moravské německé literatury podílí se na veškerých jeho aktivitách.
Ve slavnostním projevu u příležitosti inaugurace nadačního profesora sdělila tehdejší ministryně kultury Spolkové republiky Německo, Christina Weiss, jaká očekávání vkládá zřizovatel do nově vytvořené instituce:
„Je jistě přáním všech, kteří se – ať jako vědci či jako politikové – zabývají přínosem německé kultury kultuře středoevropské – aby se tomuto tématu věnovala pozornost především v zemích střední a východní Evropy. Nikde totiž nenajdeme tolik nashromážděných znalostí o německé literatuře a kultuře regionu a tak vysokou míru otevřenosti a angažovanosti vůči tomuto tématu jako právě tam, tedy v regionech, kde tato kultura vznikla. Zde, na katedře germanistiky, kde vedle sebe bádají a pracují Češi a Němci a kde se výzkumné aktivity upírají především k německé literatuře moravského regionu, bylo pro péči o společné evropské kulturní dědictví, jež spojuje Čechy a Němce, již mnoho učiněno. Cílem vlády Spolkové republiky Německo je podpořit tyto aktivity i do budoucna, a tak přispět nejen k vědeckému pokroku, nýbrž také k česko-německému porozumění v rámci spojené Evropy. Tato vize vedla spolkovou vládu k založení instituce nadační profesury na Univerzitě Palackého v Olomouci.“
Aktivity nadačního profesora probíhají ve třech oblastech:
V oblasti základního výzkumu bylo znovuobjeveno na 2500 více méně zapomenutých německy píšících autorů z Moravy a Čech, jejich dílo bylo znovu čteno, komentováno, vědecky pospáno, někdy nově editováno a vydáno, znovu zařazeno do kontextu dějin německé a rakouské literatury, autoři byli vřazeni do databank a slovníků, takže se z vln zapomnění a ideologických nánosů vynořil pozoruhodný kontinent moravské německé literatury a kultury. Přitom nejde jen o region, nýbrž výsledky olomouckého výzkumu posunují i hranici teoretického poznání: mění obecný pohled na region a jeho vztah k centru, na vznik a změny literárního kánonu, na vztah literatury k jejímu historicko-duchovnímu a společenskému podhoubí atd. V teoretických diskusích, které možno shrnout pod pojem „regional turn“, drží olomoucké Centrum krok s předními německými institucemi a významně přispívá k inovativním impulzům.
V pěti knižních řadách vydalo Centrum dosud 32 knih k tématu moravské německé literatury, členové výzkumného týmu publikovali desítky vědeckých studií k tématu v uznávaných časopisech a sbornících. Olomoucké Centrum si tak vydobylo postavení důležité výzkumné instituce a shromáždilo kolem svého výzkumného tématu široký okruh spolupracovníků a partnerů z Německa, Rakouska a dalších evropských zemí.
Druhým úkolem nadačního profesora je převádět výsledky výzkumu do studijního programu a naplňovat tak specifickou roli univerzity. Činí tak dvojím způsobem: K týmu spolupracovníků patří vedle zkušených badatelů, profesorů a docentů také studenti všech stupňů studia, od bakalářů po doktorandy a postdoktorandy. Pod vedením Centra se studenti učí výzkumné práci v procesu, poznávají v praxi její metody, publikují své vlastní první vědecké výsledky. K tématu moravské německé literatury byly sepsáno již desítky bakalářských, magisterských a doktorských prací. Kromě toho je (a v tom je jistě Katedra germanistiky FF UP celosvětovým unikátem) moravská německá literatura součástí kurikula oboru germanistika. V každém semestru se nabízejí nejméně 3 výukové akce k moravské německé literatuře: školením k tomuto tématu prošly již stovky olomouckých studentů.
„Osvětová činnost“ Centra se obrací především k českému publiku, které přes veškerý pozitivní vývoj posledních 20 let o německé/rakouské minulosti a kultuře vlastní země mnoho znalostí nemá a mnohdy ani necítí valnou potřebu je získat. Tím méně, že němčina coby jazyk nesoucí tuto kulturu a vzpomínku na ni z Čech pomalu mizí – jako lingua franca vzdělanců i jako komunikační nástroj. Především k českému publiku se Centrum obrací organizováním výstav, autorských čtení, vytvářením rozhlasových pořadů, vydáváním populárních knih (českých překladů v knižní řadě Poetica Moravice) atd. Nedávno vedená kampaň před prezidentskými volbami v ČR mimo jiné ukázala, jak snadno se dá historie česko-německých vztahů zmanipulovat a zneužít k šíření nacionalistických nálad a resentimentů a jak je stále důležitá osvětová a výchovná práce v této oblasti.
Nadační profesor chápe svou činnost – v intencích zřizovatele – jako péči o společné středoevropské dědictví. Proto v této souvislosti nutno jmenovat i další aktivity, byť s objektem výzkumu souvisejí jen volně: Tak založení Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových (iniciativa k založení judaistických studií na FF UP vzešla z katedry germanistiky), tak také zavedení nového studijního programu „Němčina jako jazyk humanitních věd“, který se snaží zabránit úplnému vymizení němčiny z akademických studií humanitních disciplín. Vytvoření kurikula nového studijního oboru podpořila nadace Volkswagen Stiftung. Katedra germanistiky byla za tuto iniciativu i za aktivity Centra vyznamenána v roce 2010 prestižní cenou Kulturpreis deutsche Sprache.
Materiální podmínky k životu a činnosti Centra tvoří z 90% finance z jiných než rozpočtových kapitol MŠMT, projekty a granty různých českých i zahraničních institucí.
Poté, co v roce 2008 ukončila Spolková republika Německo iniciační financování nadační profesury v Olomouci, převzala finanční péči o tuto instituci Univerzita Palackého a její Filozofická fakulta na dalších pět let. V roce 2013, po vypršení bilaterální smlouvy, se rektor UP zavázal garantovat tarifní plat nadačního profesora na dobu neurčitou a tak nadační profesuru definitivně institucionalizovat jako pracoviště UP.
Ingeborg Fiala-Fürst
PRAGESTTu jsem se zúčastnila v roce 2012 a 2013 a prezentovala zde dosavadní výstupy své dizertační práce, jejímž tématem je moravská německá literatura v době estetické moderny. V roce 2012 byla těžištěm mého příspěvku sbírka básní Empfindames Notierbüchlein brněnského spisovatele, esejisty a recenzenta Eugena Schicka a její porovnání s lyrickou sbírkou Phantasus od Arno Holze, která Schickovi posloužila jako předloha pro vlastní tvorbu. Schickova poezie je zajímavá hlavně ve srovnání s podobně píšícími autory takzvané Holzovy školy, jejichž tvorbu Schick jednoznačně kvalitativně převyšuje. Pro 3. ročník PRAGESTTu byly tématem mého příspěvku tři texty moravských německých autorů – povídky Margarete od Marie von Ebner-Eschenbach a Das Tulpenlicht od Hanse Müllera a drama Liebe od Franze Schamanna a jejich tři hlavní hrdinky, které lze jednoznačně přiřadit k literárním typizacím „femme fatale“ resp. „süßes Mädel“, tak jak jsou známé z literatury Vídeňské moderny. Moravští němečtí autoři očividně spojují jmenované typy s naturalistickými motivy společenského vzestupu a vyvracejí tak (minimálně v moravském regionu) tezi o neexistenci naturalismu v literatuře rakouských zemí.
Alžběta Peštová
Slavnostní uvedení 2. vydání knihy pověstí z úsovského židovského ghetta Bílá paní z ghetta olomouckého německy píšícího autora židovského původu, Vlastimila Artura Poláka, s fotografiemi p. J. Buxbauma se uskuteční v kavárně Café 87 dne 3. dubna 2013 v 15:30. Přítomna bude paní Olga Poláková, k fotografiím promluví pan Jindřich Štreit. Na setkání zvou vydavatelé Burian a Tichák a Katedra germanistiky.
Natáčení pořadu v exteriérech probíhalo ve dvou dnech, během nichž tým navštívil nekonvenčně řešenou Expozici času, která představuje fenomén času a jeho plynutí v nejrozličnějších facetách. O expozici promlouval s průvodci pátečním vltavským večerem ředitel Městských kulturních zařízení, p. RNDr. Libor Svoboda. Symbolické zastavení u vitrín s exponáty hodin a budíků firmy Prim uvede posluchače na stopu tradic spojených s městem před rokem 1945, o nichž se ovšem dlouhá desetiletí nemluvilo. Šternberk jako město hodin totiž existuje – z historického hlediska – velmi krátkou dobu, stalo se jím právě až po druhé světové válce.
Tato starší tradice je významně spjata s německy hovořícími obyvateli města, kteří až do konce 2. světové války tvořili drtivou většinu obyvatelstva. I do Šternberka se tzv. sudetští Němci, vysídlení z území Československa v letech 1945/46, a jejich potomci vrací, aby se shledali s krajem a místy, které jim byly domovem. O zkušenostech s podobnými, často jistě velmi nostalgickými návraty si autoři pořadu povídali s majitelem penzionu U Hradu, p. Vladislavem Motáněm.
První natáčecí den zakončila návštěva šternberského hradu. Nejstaršími místy hradu, na nichž se snoubí gotické a renesanční umění, provedla autory pořadu průvodkyně pí. Jana Peřinová.
Následující den byl poutavou procházkou centrem starobylého města za doprovodu pana Viléma Zlamala, který pochází z kulturně činné, německé šternberské rodiny Zlamalů.
Ze Šternberka si natáčecí tým „odskočil“ do vísky Huzová, kde žije paní Helga Kubíková. Paní Kubíková je pamětnicí válečné a poválečné doby. Jako dítě ze smíšené rodiny mohla v Československu zůstat. Její vyprávění, které plasticky ilustrovalo historiky málokdy tematizované smutné i úsměvné životní úděly československých občanů ze smíšených manželství v poválečné době, vyústilo v rozmlouvání o pomalém smiřování s pohnutou minulostí regionu. S kastelánkou hradu a iniciátorkou expozice o rodu Liechtensteinů, paní Helenou Gottwaldovou, vedli průvodci pořadem závěrečný rozhovor o posledních majitelích šternberského hradu a o pozvolném navazování vzájemných kontaktů a narušování zažitých stereotypů.
Pořad lze vyslechnout na stránkách Centra pro německou moravskou literaturu: http://arbeitsstelle.upol.cz/rozhlasove-porady/
„Centrum pro výzkum německé moravské literatury v Olomouci nabízí studentům a badatelům široké pole působnosti. Byla jsem během práce na své dizertaci o německy psané literatuře z Čech a Moravy upozorněna na tento vědecký institut a navštívila jsem ho poprvé v září roku 2010. Byla jsem velmi vlídně přijata. Na místě jsem nalezla vše to, co mi v Německu pro psaní o zmíněném tématu chybělo: Obsáhlou specializovanou knihovnu a archiv, příslušné databanky se zhruba 2000 německy píšícími autory z Moravy. Především jsem ale byla v kontaktu s experty, kteří věnovali rozhovoru o mých dizertačních záměrech mnoho času, a upozornili mne na mnoho důležitých momentů, které mi zůstávaly v Německu skryty.
Od té doby bývám v Olomouci pravidelně: využívám možnosti konzultace, účastním se konferencí a sama vedu semináře pro olomoucké studenty germanistiky. Tyto návštěvy mne velmi obohatily, proto mohu všem badatelům a studentům, kteří se zabývají německy psanou literaturou z území Čech a Moravy, návštěvu Centra pro výzkum německé moravské literatury v Olomouci srdečně doporučit.“
V roce 2013 uplyne sto devadesát let od narození významného rakouského politika a také sto let od otevření rozhledny Hanse Kudlicha, která byla postavena nad obcí Úvalno a v nedávné době – díky společné iniciativě pana Waltera Kudlicha, zástupců obce Úvalno a Česko-německého fondu budoucnosti – rekonstruována. V srpnu a září tohoto roku bude probíhat v Úvalně a blízkém Krnově bohatý kulturní program k poctění tohoto jubilea. Všichni zájemci jsou srdečně zváni. Bližší informace: http://www.hans-kudlich.cz/index.html
Níže naleznete všechna dosud vyšlá čísla oficiálního Oběžníku k péči o německojazyčnou kulturu z Čech, Moravy a Slezska. Na jeho vydávání a distribuci se domluvily při setkání v Goethe-Institutu akademické a kulturní instituce v České republice, které se zabývají německým jazykem a německojazyčnou kulturou. Oběžník obsahuje rozličné informace o dění na jednotlivých institucích.
Publikace Centra pro výzkum německé moravské literatury Literární procházky německou Olomoucí recenzována v zahraničním periodiku Driesch. Text zde.
Ve dnech 24. 2.–28. 2. 2013 (18:30–19:00) mohou posluchači Českého rozhlasu 3 Vltava vyslechnout úpravu kolportážního románu Růže olomoucká od pozdně romantického německy píšícího autora z Těšína (Teschen) Georga Ohm-Januschowského (1813–1867). Tento román zavádí posluchače do období vrcholného středověku, kdy Evropu sužovaly nájezdy kočovných kmenů z Asie. Vedle romantického milostného příběhu panoše Vratislava a krásné schovanky olomouckého kastelána, kterou nazývají růží olomouckou, pojednává román na příkladu několika bitev křesťanů a asijských kmenů na Moravě hlavně o historickém střetnutí dvou civilizací a náboženských světů.
Čtení z románu Růže olomoucká připravil s užitím anonymního překladu z roku 1882 Lukáš Motyčka z Centra pro výzkum německé moravské literatury v Olomouci.