Literární pozůstalost po básníku Vlastimilu Arturu Polákovi
Centru pro výzkum německé moravské literatury se podařilo získat se svolením paní Olgy Polákové elektronickou kopii celé pozůstalosti olomouckého německy píšícího židovského autora Vlastimila Artura Poláka. Centrum zprostředkovalo předání pozůstalosti do rukou Státního okresního archivu v Olomouci. Centrum tímto děkuje paní Olze Polákové a řediteli Státního okresního archivu v Olomouci, panu PhDr. Bohdanu Kaňákovi, Ph.D.
Pozvánka na konferenci o českém germanistovi, překladateli a básníkovi Otokaru Fischerovi
Německá Morava – Soutěž pro středoškoláky
Centrum pro výzkum německé moravské literatury FF UP ve spolupráci s časopisem Krok a Spolkem pro německý jazyk (Verein Deutsche Sprache) vyhlašuje soutěž pro studenty středních škol o nejlepší esej na téma Německý jazyk a kultura na Moravě a ve Slezsku. Uzávěrka soutěže je 31. 7. 2013. Esej v českém jazyce o délce 4-6 NS zasílejte na adresu neumann@vkol.cz.
Další údaje (ceny, porota) naleznete zde.
Nová publikace o pražském německém autoru Johannesi Urzidilovi
V nakladatelství Böhlau vyšla vědecká publikace Johannes Urzidil (1896–1970). Ein ‚hinternationaler‘ Schriftsteller zwischen Böhmen und New York, která mapuje ve více než 30 vědeckých příspěvcích život a dílo známého představitele německy psané literatury z Prahy.
Bližší informace zde.
Film a beseda o mohelnickém rodáku Ottu Wolfovi v Muzeu v Mohelnici v pátek 25. dubna 2013.
Bližší informace zde.
Oslavy desetiletého výročí existence Nadační profesury na Katedře germanistiky FF UP
Oslavy pokračovaly 11. dubna seminářem a následnou diskuzí o činnosti nadačních profesorů pro německou kulturu ve střední a východní Evropě. Své příspěvky proslovili vedle olomouckého nadačního profesora Jörga Krappmanna také Gerhard Seewann z maďarské Pécse a Andras Balogh z univerzity v rumunské Kluji.
Proslov nadačního profesora doc. Jörga Krappmanna
Média

Deutschland seit 20 Jahren Partner des tschechischen Hochschulwesen
- 2. Tag der Feierlichkeiten
- Josef Jařab
- Jörg Krappmann
- – Jörg Krappmann und Manfred Weinberg
- – Jörg Krappmann und Steffen Höhne
- – Jörg Krappmann und Helmut Glück
- – Jörg Krappmann und Ulrich Fröschle
- – Jörg Krappmann und Dieter Binder
- Ernennung des wissenschaftlichen Rates der Arbeitsstelle – Jörg Krappmann und Peter Becher
- Ladislav Daniel, links die Dolmetscherin Hana Jadrná Matějková
- Ladislav Daniel
- Ivan Wilhelm
- Sven Hannß
- Sabine Deres
- Ingeborg Fiala-Fürst
Oslava 10. výročí existence nadační profesury v Centru pro výzkum německé moravské literatury v Olomouci
Nadační profesura pro výzkum německé literatury z Moravy a Čech byla zřízena na Univerzitě Palackého v roce 2003 Ministerstvem kultury Spolkové republiky Německo v rámci podpory institucí věnujících se péči o německou kulturu ve středoevropském regionu. Olomoucká profesura byla první nadační profesurou mimo území Spolkové republiky. Spolková vláda podpořila vznik této instituce celkovou částkou ca. 8 mil. Kč v prvních pěti letech s tím, že její další existenci zajistí hostitelská univerzita či některá z jejich fakult. Nadační profesura, jejíž umístění právě na UP v Olomouci bylo i vyjádřením uznání práci, která tu byla péči o německou kulturu již věnována v Centru pro výzkum moravské německé literatury při Katedře germanistiky FF UP, se stala součástí Katedry germanistiky; nadační profesor, jímž se stal Prof. Dr. Joerg Krappmann, se jako jeden z vědeckých vedoucích Centra pro výzkum moravské německé literatury podílí se na veškerých jeho aktivitách.
Ve slavnostním projevu u příležitosti inaugurace nadačního profesora sdělila tehdejší ministryně kultury Spolkové republiky Německo, Christina Weiss, jaká očekávání vkládá zřizovatel do nově vytvořené instituce:
„Je jistě přáním všech, kteří se – ať jako vědci či jako politikové – zabývají přínosem německé kultury kultuře středoevropské – aby se tomuto tématu věnovala pozornost především v zemích střední a východní Evropy. Nikde totiž nenajdeme tolik nashromážděných znalostí o německé literatuře a kultuře regionu a tak vysokou míru otevřenosti a angažovanosti vůči tomuto tématu jako právě tam, tedy v regionech, kde tato kultura vznikla. Zde, na katedře germanistiky, kde vedle sebe bádají a pracují Češi a Němci a kde se výzkumné aktivity upírají především k německé literatuře moravského regionu, bylo pro péči o společné evropské kulturní dědictví, jež spojuje Čechy a Němce, již mnoho učiněno. Cílem vlády Spolkové republiky Německo je podpořit tyto aktivity i do budoucna, a tak přispět nejen k vědeckému pokroku, nýbrž také k česko-německému porozumění v rámci spojené Evropy. Tato vize vedla spolkovou vládu k založení instituce nadační profesury na Univerzitě Palackého v Olomouci.“
Aktivity nadačního profesora probíhají ve třech oblastech:
V oblasti základního výzkumu bylo znovuobjeveno na 2500 více méně zapomenutých německy píšících autorů z Moravy a Čech, jejich dílo bylo znovu čteno, komentováno, vědecky pospáno, někdy nově editováno a vydáno, znovu zařazeno do kontextu dějin německé a rakouské literatury, autoři byli vřazeni do databank a slovníků, takže se z vln zapomnění a ideologických nánosů vynořil pozoruhodný kontinent moravské německé literatury a kultury. Přitom nejde jen o region, nýbrž výsledky olomouckého výzkumu posunují i hranici teoretického poznání: mění obecný pohled na region a jeho vztah k centru, na vznik a změny literárního kánonu, na vztah literatury k jejímu historicko-duchovnímu a společenskému podhoubí atd. V teoretických diskusích, které možno shrnout pod pojem „regional turn“, drží olomoucké Centrum krok s předními německými institucemi a významně přispívá k inovativním impulzům.
V pěti knižních řadách vydalo Centrum dosud 32 knih k tématu moravské německé literatury, členové výzkumného týmu publikovali desítky vědeckých studií k tématu v uznávaných časopisech a sbornících. Olomoucké Centrum si tak vydobylo postavení důležité výzkumné instituce a shromáždilo kolem svého výzkumného tématu široký okruh spolupracovníků a partnerů z Německa, Rakouska a dalších evropských zemí.
Druhým úkolem nadačního profesora je převádět výsledky výzkumu do studijního programu a naplňovat tak specifickou roli univerzity. Činí tak dvojím způsobem: K týmu spolupracovníků patří vedle zkušených badatelů, profesorů a docentů také studenti všech stupňů studia, od bakalářů po doktorandy a postdoktorandy. Pod vedením Centra se studenti učí výzkumné práci v procesu, poznávají v praxi její metody, publikují své vlastní první vědecké výsledky. K tématu moravské německé literatury byly sepsáno již desítky bakalářských, magisterských a doktorských prací. Kromě toho je (a v tom je jistě Katedra germanistiky FF UP celosvětovým unikátem) moravská německá literatura součástí kurikula oboru germanistika. V každém semestru se nabízejí nejméně 3 výukové akce k moravské německé literatuře: školením k tomuto tématu prošly již stovky olomouckých studentů.
„Osvětová činnost“ Centra se obrací především k českému publiku, které přes veškerý pozitivní vývoj posledních 20 let o německé/rakouské minulosti a kultuře vlastní země mnoho znalostí nemá a mnohdy ani necítí valnou potřebu je získat. Tím méně, že němčina coby jazyk nesoucí tuto kulturu a vzpomínku na ni z Čech pomalu mizí – jako lingua franca vzdělanců i jako komunikační nástroj. Především k českému publiku se Centrum obrací organizováním výstav, autorských čtení, vytvářením rozhlasových pořadů, vydáváním populárních knih (českých překladů v knižní řadě Poetica Moravice) atd. Nedávno vedená kampaň před prezidentskými volbami v ČR mimo jiné ukázala, jak snadno se dá historie česko-německých vztahů zmanipulovat a zneužít k šíření nacionalistických nálad a resentimentů a jak je stále důležitá osvětová a výchovná práce v této oblasti.
Nadační profesor chápe svou činnost – v intencích zřizovatele – jako péči o společné středoevropské dědictví. Proto v této souvislosti nutno jmenovat i další aktivity, byť s objektem výzkumu souvisejí jen volně: Tak založení Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových (iniciativa k založení judaistických studií na FF UP vzešla z katedry germanistiky), tak také zavedení nového studijního programu „Němčina jako jazyk humanitních věd“, který se snaží zabránit úplnému vymizení němčiny z akademických studií humanitních disciplín. Vytvoření kurikula nového studijního oboru podpořila nadace Volkswagen Stiftung. Katedra germanistiky byla za tuto iniciativu i za aktivity Centra vyznamenána v roce 2010 prestižní cenou Kulturpreis deutsche Sprache.
Materiální podmínky k životu a činnosti Centra tvoří z 90% finance z jiných než rozpočtových kapitol MŠMT, projekty a granty různých českých i zahraničních institucí.
Poté, co v roce 2008 ukončila Spolková republika Německo iniciační financování nadační profesury v Olomouci, převzala finanční péči o tuto instituci Univerzita Palackého a její Filozofická fakulta na dalších pět let. V roce 2013, po vypršení bilaterální smlouvy, se rektor UP zavázal garantovat tarifní plat nadačního profesora na dobu neurčitou a tak nadační profesuru definitivně institucionalizovat jako pracoviště UP.
Ingeborg Fiala-Fürst
Pozvánka na sraz pro mládež od 16 let v Bad Kissingen
Pragestt – Pražská germanistická studentská konference
PRAGESTTu jsem se zúčastnila v roce 2012 a 2013 a prezentovala zde dosavadní výstupy své dizertační práce, jejímž tématem je moravská německá literatura v době estetické moderny. V roce 2012 byla těžištěm mého příspěvku sbírka básní Empfindames Notierbüchlein brněnského spisovatele, esejisty a recenzenta Eugena Schicka a její porovnání s lyrickou sbírkou Phantasus od Arno Holze, která Schickovi posloužila jako předloha pro vlastní tvorbu. Schickova poezie je zajímavá hlavně ve srovnání s podobně píšícími autory takzvané Holzovy školy, jejichž tvorbu Schick jednoznačně kvalitativně převyšuje. Pro 3. ročník PRAGESTTu byly tématem mého příspěvku tři texty moravských německých autorů – povídky Margarete od Marie von Ebner-Eschenbach a Das Tulpenlicht od Hanse Müllera a drama Liebe od Franze Schamanna a jejich tři hlavní hrdinky, které lze jednoznačně přiřadit k literárním typizacím „femme fatale“ resp. „süßes Mädel“, tak jak jsou známé z literatury Vídeňské moderny. Moravští němečtí autoři očividně spojují jmenované typy s naturalistickými motivy společenského vzestupu a vyvracejí tak (minimálně v moravském regionu) tezi o neexistenci naturalismu v literatuře rakouských zemí.
Alžběta Peštová
Druhé vydání Bílé paní z ghetta od Vl. A. Poláka
Slavnostní uvedení 2. vydání knihy pověstí z úsovského židovského ghetta Bílá paní z ghetta olomouckého německy píšícího autora židovského původu, Vlastimila Artura Poláka, s fotografiemi p. J. Buxbauma se uskuteční v kavárně Café 87 dne 3. dubna 2013 v 15:30. Přítomna bude paní Olga Poláková, k fotografiím promluví pan Jindřich Štreit. Na setkání zvou vydavatelé Burian a Tichák a Katedra germanistiky.
Literárně-historické dokumentární pásmo o historii německého Šternberku
Natáčení pořadu v exteriérech probíhalo ve dvou dnech, během nichž tým navštívil nekonvenčně řešenou Expozici času, která představuje fenomén času a jeho plynutí v nejrozličnějších facetách. O expozici promlouval s průvodci pátečním vltavským večerem ředitel Městských kulturních zařízení, p. RNDr. Libor Svoboda. Symbolické zastavení u vitrín s exponáty hodin a budíků firmy Prim uvede posluchače na stopu tradic spojených s městem před rokem 1945, o nichž se ovšem dlouhá desetiletí nemluvilo. Šternberk jako město hodin totiž existuje – z historického hlediska – velmi krátkou dobu, stalo se jím právě až po druhé světové válce.
Tato starší tradice je významně spjata s německy hovořícími obyvateli města, kteří až do konce 2. světové války tvořili drtivou většinu obyvatelstva. I do Šternberka se tzv. sudetští Němci, vysídlení z území Československa v letech 1945/46, a jejich potomci vrací, aby se shledali s krajem a místy, které jim byly domovem. O zkušenostech s podobnými, často jistě velmi nostalgickými návraty si autoři pořadu povídali s majitelem penzionu U Hradu, p. Vladislavem Motáněm.
První natáčecí den zakončila návštěva šternberského hradu. Nejstaršími místy hradu, na nichž se snoubí gotické a renesanční umění, provedla autory pořadu průvodkyně pí. Jana Peřinová.
Následující den byl poutavou procházkou centrem starobylého města za doprovodu pana Viléma Zlamala, který pochází z kulturně činné, německé šternberské rodiny Zlamalů.
Ze Šternberka si natáčecí tým „odskočil“ do vísky Huzová, kde žije paní Helga Kubíková. Paní Kubíková je pamětnicí válečné a poválečné doby. Jako dítě ze smíšené rodiny mohla v Československu zůstat. Její vyprávění, které plasticky ilustrovalo historiky málokdy tematizované smutné i úsměvné životní úděly československých občanů ze smíšených manželství v poválečné době, vyústilo v rozmlouvání o pomalém smiřování s pohnutou minulostí regionu. S kastelánkou hradu a iniciátorkou expozice o rodu Liechtensteinů, paní Helenou Gottwaldovou, vedli průvodci pořadem závěrečný rozhovor o posledních majitelích šternberského hradu a o pozvolném navazování vzájemných kontaktů a narušování zažitých stereotypů.
Pořad lze vyslechnout na stránkách Centra pro německou moravskou literaturu: http://arbeitsstelle.upol.cz/rozhlasove-porady/
- Lukáš Motyčka, Oldřich Břenek
- Helena Gottwaldová, Oldřich Břenek, Michal Bureš, Milan Plodek
- Die Burg Šternberk
- Oldřich Břenek, Helga Kubíková, Michal Bureš
- Lukáš Motyčka, Vilém Zlamal
- Jana Peřinová, Helena Gottwaldová
- Die Burg Šternberk
- Michal Bureš, Vladislav Motáň, Oldřich Břenek
- Michal Bureš
- Vladislav Motáň, Oldřich Břenek
- Oldřich Břenek, Libor Svoboda
Zahraniční vyučující a badatelé v Centru pro výzkum pro německé moravské literatury
„Centrum pro výzkum německé moravské literatury v Olomouci nabízí studentům a badatelům široké pole působnosti. Byla jsem během práce na své dizertaci o německy psané literatuře z Čech a Moravy upozorněna na tento vědecký institut a navštívila jsem ho poprvé v září roku 2010. Byla jsem velmi vlídně přijata. Na místě jsem nalezla vše to, co mi v Německu pro psaní o zmíněném tématu chybělo: Obsáhlou specializovanou knihovnu a archiv, příslušné databanky se zhruba 2000 německy píšícími autory z Moravy. Především jsem ale byla v kontaktu s experty, kteří věnovali rozhovoru o mých dizertačních záměrech mnoho času, a upozornili mne na mnoho důležitých momentů, které mi zůstávaly v Německu skryty.
Od té doby bývám v Olomouci pravidelně: využívám možnosti konzultace, účastním se konferencí a sama vedu semináře pro olomoucké studenty germanistiky. Tyto návštěvy mne velmi obohatily, proto mohu všem badatelům a studentům, kteří se zabývají německy psanou literaturou z území Čech a Moravy, návštěvu Centra pro výzkum německé moravské literatury v Olomouci srdečně doporučit.“
Návštěva Waltera Kudlicha v Olomouci
V roce 2013 uplyne sto devadesát let od narození významného rakouského politika a také sto let od otevření rozhledny Hanse Kudlicha, která byla postavena nad obcí Úvalno a v nedávné době – díky společné iniciativě pana Waltera Kudlicha, zástupců obce Úvalno a Česko-německého fondu budoucnosti – rekonstruována. V srpnu a září tohoto roku bude probíhat v Úvalně a blízkém Krnově bohatý kulturní program k poctění tohoto jubilea. Všichni zájemci jsou srdečně zváni. Bližší informace: http://www.hans-kudlich.cz/index.html
- Walter Kudlich mit seiner Frau
- Hans-Kudlich Warte in Lobenstein
Oběžník k péči o německojazyčnou kulturu 6
Níže naleznete všechna dosud vyšlá čísla oficiálního Oběžníku k péči o německojazyčnou kulturu z Čech, Moravy a Slezska. Na jeho vydávání a distribuci se domluvily při setkání v Goethe-Institutu akademické a kulturní instituce v České republice, které se zabývají německým jazykem a německojazyčnou kulturou. Oběžník obsahuje rozličné informace o dění na jednotlivých institucích.




















































































