Historie

Rakouská republika „exportuje“ svou kulturu, umění, vědu, historii, politiku a postoj ke světovému dění do evropských zemí a do světa pomocí různých oficiálních institucí. V České republice k nim patří rakouské velvyslanectví v Praze, rakouský kulturní institut v Praze, síť rakouských knihoven, rakouské lektoráty na českých školách a univerzitách, program ,,Aktion” atd. Nová spojení s Rakouskem vzniklo tím, že Centrum pro výzkum moravské německé literatury/Arbeitsstelle für deutschmährische Literatur, které na olomoucké katedře germanistiky existuje od roku 1997, bylo přijato do rodiny „Rakouských center“ spadajících pod patronát rakouského spolkového ministerstva pro vědu, výzkum a hospodářství. Rakouské centrum v Olomouci je osmé svého druhu a přidalo se tak jakožto nejmladší člen ke skupině již existujících center v Minesotě a New Orleans v USA, Albertě v Kanadě, na hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, v nizozemském Leidenu, na Andrassyho univerzitě v Budapešti a na univerzitě ve Vídni. Rakouské ministerstvo pro vědu, výzkum a hospodářství nezakládá tato centra „na zelené louce“, nýbrž uděluje toto označení institucím, které se dlouhodobě úspěšně zabývaly rakouskými tématy. Pro Arbeitsstelle, která v Olomouci již skoro 20 let zkoumá německé písemnictví jako podstatnou součást rakouské literární a kulturní tradice, je jmenování rakouským centrem jednak uznáním její vědecké validity a také podnětem a ideálním východisko k rozšíření a prohloubení jejích aktivit.

Německé písemnictví na Moravě:

V českých zemích existovalo v minulých stoletích bohaté německé písemnictví. Nešlo pouze o renomovanou pražskou německou literaturu, jež je ve světové literární historiografii etablovaným pojmem. I německojazyčná Morava měla co nabídnout: Jsou s ní spojena jména jako Charles Sielsfield, Marie von Ebner-Eschenbach, Jakob Julius David, Robert Musil, Ernst Weiß, Hermann Ungar, Hugo Sonnenschein, Walter von Molo, Edmund Husserl, Ludwig Wittgenstein, Adolf Loos, Gustav Mahler, Leo Fall, Alfred Brendel aj.

Po roce 1945 nebyla (až na výjimky) existence německy psané literatury z území Čech, Moravy a Slezska zmiňována a popularizována. Její vědecké poznávání se krčilo v koutě, mimo pozornost veřejnosti, škol a médií. Česká socialistická historiografie se snažila z obecného povědomí vytlačit byť i jen matnou vzpomínku na podíl německého živlu na českých dějinách, na české kultuře a literatuře. Hledisko omezeného českého protiněmectví, podněcovaného zpozdilým politickým režimem je dnes již naštěstí překonáno, podíl německy hovořících a píšících intelektuálů na kultuře českých zemí dnes již není zapovězeným tématem.

V roce 1998 založili Ludvík Václavek, Lucy Topoľská a jejich o generaci mladší kolegové Ingeborg Fialová a Jörg Krappmann na Katedře germanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vědeckou instituci Centrum pro výzkum německé moravské literatury, která si obecně klade za cíl výzkum německy psané literatury z oblasti Moravy.

Takto zaměřený výzkum se při pohledu na dějiny zemí Koruny české ukazuje jako zcela logický: Morava patřila až do roku 1945 k teritoriím, jejichž kultura byla veskrze polynationální a polyetnická. Německy psaná literatura hrála na Moravě stejně jako v Čechách důležitou roli.

Zakladatelé Centra pro výzkum německé moravské literatury měli na co navazovat: Protože byli olomoučtí literární vědci Ludvík Václavek, Lucy Topoľská aj. (stejně jako jejich brněnští a pražští kolegové) v době normalizace částečně či zcela izolováni od evropského bádání v oboru, jeho témat a trendů a měli velmi omezené či vůbec žádné možnosti publikovat a protože jim byla za této doby ‚velká témata’ z politických důvodů zapovídána, věnovali se tito literární historikové oblasti, která se logicky nabízela jako první: německy psané literatuře z území Čech, Moravy a Slezska. Sesbírali rezervoár informací a faktů, jež volají po tom, aby byla vyhodnocována a publikována.

Založení Centra pro výzkum německé moravské literatury poskytlo těmto aktivitám oficiálně institucionální rámec a umožnilo, aby byli zapojeni do této napínavé činnosti objevování také studenti magisterského a doktorského programu Katedry germanistiky. Tím plní toto univerzitní centrum dvě funkce, jež lze od univerzitního zařízení očekávat: Spojuje vědecké bádání a výuku. V Centru pro výzkum německé moravské literatury vznikl široký kolektiv badatelů, který se skládá z etablovaných a světově uznávaných vědců, ale i z adeptů literární vědy, mladých doktorů a doktorandů. Podobné složení badatelského týmu zaručuje předávání vzácných praktických zkušeností při vědecké práci: Pro studenty bakalářského či magisterského programu představuje práce v Centru často první zkušenost s rešeršní prací a zacházení s prameny, tedy s praxí na podobných vědeckých pracovištích. Pod záštitou Centra publikují studenti a doktorandi své první práce. Centrum pro výzkum německé moravské literatury se tak stará o vysokou dynamiku a efektivitu vědecké praxe a naplňuje tím nietzscheovskou ideu „veselé vědy“.

Plody neúnavné práce kolektivu vědců bylo lze vidět již po několika málo letech existence vědeckého pracoviště: Databanka německojazyčných moravských autorů, která obsahovala při prvních odhadech v roce založení Centra kolem 200 autorů, se dnes rozrostla na více než 2000 německojazyčných autorů spjatých s Moravou. Vyvrcholením této sběratelské činnosti bylo vydání dvou dílů Lexikonu moravských německy píšících autorů (Lexikon deutschmährischer Autoren) v roce 2003 a 2006. Tento lexikon, který je koncipován jako work in progress, čerpá z bohatého a stále se rozšiřujícího archivu Centra pro výzkum německé moravské literatury. Archiv Centra je částečně elektronizován a je po domluvě přístupný široké veřejnosti.

Výzkumné centrum se ale neomezuje na rešeršní a archivační činnost. Společně s Katedrou germanistiky pořádá konference a fóra k tématům německy psané literatury a kultury z Moravy a Čech, regionální literatury apod. Za krátké období své existence (spolu-)pořádalo Centrum kolem dvaceti podobných setkání, jichž se účastnili odborníci na regionální literaturu z tuzemska i zahraničí. Tato setkání přispívají zásadně ke kontextualizaci výsledků primárního výzkumu. Výsledky těchto vědeckých setkání, stejně jako plody práce studentů doktorského studia, prezentuje řada publikací, které vycházejí pod záštitou a ve spolupráci s Centrem pro výzkum německé moravské literatury.

Institut se ovšem neomezuje na vědeckou výzkumnou činnost. Důležitou složkou jeho činnosti je práce směrem k široké veřejnosti, jejiž představy o německé historii českých zemí jsou často zkreslené a vykazují mnohá bílá místa. Pořádáním výstav, literárních čtení, veřejných diskuzí, spoluprací s rozhlasem, překladem zajímavých textů do češtiny, vydáváním populárně-vědeckých publikací se snaží tým Centra tato bílá místa zaplnit. Bez ohledu na předsudky a politicky či historicky fundovanou předpojatost upozorňuje Centrum pro výzkum německé moravské literatury svou činností a svými výsledky na mnohovrstevnatost a pestrost kulturních dějin střední Evropy a chce tak u českého i německého publika diferencovat obraz dějin našich zemí.