Členové Centra bádají v Literárním archivu v Marbachu

      Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Členové Centra bádají v Literárním archivu v Marbachu

Studentka Katedry germanistiky FF UP v Olomouci, Aneta Horáková, se dlouhodobě zabývá osobností německy píšícího autora Franze Spundy, který pochází z Olomouce. S podporou marbašského stipendia a díky podpoře Katedry germanistiky FF UP a Centra pro výzkum německé moravské literatury má Aneta Horáková za sebou několik výzkumných pobytů v tzv. Collegienhausu v Německém literárním archivu (DLA Marbach) v Marbachu.

Archiv v Marbachu (Das Deutsche Literaturarchiv Marbach) je největším německým literárním archivem, je spravován Německou společností Friedricha Schillera. Městečko Marbach ve spolkové zemi Baden-Württemberg je rodištěm tohoto velikána. S literaturou se zde tedy setkáte na každém kroku. Parku na Schillerově návrší dominuje vedle básníkovy sochy budova muzea. Nalézá se zde několik budov, vedle hlavní budovy archivu také Literární muzeum moderny (Literaturmuseum der Moderne) a zmíněný Collegienhaus, který lze označit z architektonického hlediska za podivuhodnou stavbu. Právě zde se nalézají ubytovací apartmány, které jsou k dispozici vědcům a stipendistům z celého světa. Sbírky archivu jsou obsáhlé, nabízejí návštěvníkům mnoho cenných materiálů. Určitě se vyplatí zavítat do Marbachu na více dní.

Marbašský archiv disponuje více než 1400 pozůstalostmi a je proto také vynikajícím zdrojem pro vědce z olomouckého Centra pro výzkum německé moravské literatury, obzvláště v případě právě probíhajícího průzkumu literární pozůstalosti olomouckého rodáka, spisovatele Franze Spundy (nar. 31. 12. 1889).

Franz Spunda zemřel 1. 7. 1963 ve Vídni. Jeho sestra Johanna, která žila ve Stuttgartu, předala bratrovu pozůstalost literárnímu archivu v blízkém Marbachu. Největší díl pozůstalosti se nachází v oddělení rukopisů (Handschriftenabteilung): obsahuje 10 kartonů publikovaných a nepublikovaných manuskriptů, dále Spundovu korespondenci, deníky aj. Pozůstalost je roztříděna tematicky a podle žánrů. Obzvláště cenným je čtrnáctistránkový náčrt nerealizovaného fantastického románu Das verlorene Paradies z roku 1915. Spunda publikoval svůj první text až v roce 1919, svůj první román Devachan až v roce 1921. Pozůstalost obsahuje také nejobsáhlejší Spundovo dílo, mnohosetstránkový román Platon, který byl teprve nedávno publikován v nakladatelství Pleroma. Velmi pozoruhodné jsou Spundovy eseje, z nichž většina nebyla publikována.